MŮJ DENÍK ___PŘÍBĚHY___ INFORMACE___OSTATNÍ

KONTROLA AFFS: ZDE

HLASUJ PRO MNĚ PROSÍM: ZDE



Příběh-TT: Štědrý den

28. prosince 2012 v 14:46 | Sabča S.
VYMYŠLENÝ PŘÍBĚH NA TÉMA TÝDNE- ŠTĚDRÝ DEN
"Viki jsem doma," volala mamka už z chodby. "To je super mami a co jsi přinesla? A kde jsi byla?" "Neřeknu," odsekla a šla něco dělat do kuchyně..Tak jsem si jí nevšímala a šla jsem do pokoje. Protože už bylo kolem půlnoci šla jsem si lehnout.
Ráno mně vzbudil budík jako vždy. Sešla jsem schody a dole už byl ozdobený umělý stromek- ikdyž mi můj nevlastní otec Mike řekl, že bude velký a určitě ne umělý. "Ach jo" povzdechla jsem si..a šla jsem zpátky do pokoje kreslit můj vymyšlený svět.
Nikdo si mně nevšímal.. ale po pár hodinách na mně zavolala mamka ať se jdu pěkně obléct, že se jde večeřet.. tak jsem ji poslechla a za 5 minut jsem byla u stolu. "Co jsi dělala celý den Viki?" vyptával se Mike. "No.. kreslila jsem si" odpovídala jsem. "A co jsi nakreslila? Přines ten tvůj obrázek-hned!" zakřičel na mně. Tak jsme mu donesla pečlivě vymalovaný vymyšlený svět. "Co to jako má být?" a roztrhal to. "Vyhoď to a ať už to nevidím!" Tak jsem si to šla dt do pokoje, ale nevyhodila jsem to- položila jsem si to na stůl a šla jsem jíst. "Chutná ti to Viki?" strachovala se mamka, když mně viděla jak se tvářím. "Jo chutná mami" řekla jsem poslušně, ale bylo mi do breku.
"Tak jde se na dárky" vyhlásil Mike a šlo se.. sice jsem chtěla dělat, že existuje Ježíšek, ale Mike nechtěl nic slyšet. Tak jsem si sedla a hledala dárek pro mně. Hledala jsem, ale nic.. Mamka měla už všechny dárky rozbalené a Mike taky. Já jsem se prohrabovala mezi balícím papíremjestli tam něco nezůstalo- nic. Začala jsem brečet. "Viki co se děje?" ptala se mamka. "Já tady nemám žádný dárek" řekla jsem potichu. Mamka vytáhla malý dáreček. "Rozbal si ho" povzbudila mně. Tak jsem ho rozbalila a tam byl malý náramek. "Mm děkuju" a smutně jsem odešla do pokoje a začala pořádně brečet.. brečela jsem asi hodinu a pak jsem se snažila usnout- nešlo to. Tak jsem tam ležela a poslouchala jak se dole radují z dárků a nic neříkala.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Em Age | E-mail | Web | 28. prosince 2012 v 14:54 | Reagovat

To je docela smutnej příběh, někdy ale trochu přehnanej. :-D Například ta scéna s tím obrázkem je hodně nereálná. Ale jinak dobrý... taky bych omezila tvary slovesa "šla", to sloveso tam máš skoro furt.
Jinak ale vážně dobrý, skoro jsem se rozbrečela, chudák holka, debil bratr a kráva matka.

2 Terka | E-mail | Web | 28. prosince 2012 v 16:31 | Reagovat

Úžasná povídka! :-)
Povedla se ti, skoro jsme se u ní rozbrečela a to nekecám.. 8-)

3 Polyphasic Sleep | Web | 28. prosince 2012 v 16:46 | Reagovat

Tak takovýto Šzědrý den bych nechtěla zažít.. pěkně napsané, taky jsem málem uronila slzičku :)

4 Sabča S. | 28. prosince 2012 v 16:48 | Reagovat

[1]: To s ním "šla" chápu, ale teď už to bohužel opravit nejde :(
*Jinak to nebyl bratr.

5 stepik | Web | 28. prosince 2012 v 17:27 | Reagovat

JHe skvělej akortá krástekj :P
Ale nechtěla bych to zažít :(

6 Annie | Web | 28. prosince 2012 v 18:01 | Reagovat

To je pěkný příběh.. nechtěla bych to zažít...

7 Bella | Web | 28. prosince 2012 v 19:31 | Reagovat

to je smutný :-(

8 Bella | Web | 28. prosince 2012 v 19:34 | Reagovat

hrozné :-(

9 TeSs =) | Web | 28. prosince 2012 v 19:41 | Reagovat

Hezký, ale smutný :-(

10 Carlos | Web | 28. prosince 2012 v 20:15 | Reagovat

ahoj.. promiň, že se ozývám až teď, ale rády spřátelíme.. :3

11 marticqa29 | Web | 28. prosince 2012 v 20:24 | Reagovat

píšeš krásný povídky :( nechtěla bych to zažít :(

12 Hanča | Web | 29. prosince 2012 v 1:58 | Reagovat

To je, jako kdyby si něco takového zažila, ten způsob, kterým si to napsala... :)
Je to krásné a dojemné. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.